Voda je nezbytnou tekutinou pro správné fungování našeho organismu a je součástí našeho života již od narození. Významnější ztráta tekutin způsobuje okamžité zdravotní komplikace. Člověk dokáže bez potravy přežít až několik týdnů, ale bez vody by nevydržel déle než tři dny. Až cca 60-70 % naší tělesné hmotnosti tvoří voda a denně člověk vyloučí pocením, dýcháním či močením 2 - 3 litry vody.
V Česku máme velké štěstí, že kvalitní pitné vody máme dostatek. Častokrát ji ale považujeme za samozřejmost nebo jí nevěnujeme dostatečnou pozornost, až dokud nám nechybí. Když začneme pociťovat její nedostatek ve formě žízně, je to znak toho, že naše tělo je dehydrované. Pocit žízně a sucho v hrdle je signálem, že trpí ledviny, močový systém a srdce, cítíme se unavení, bolí nás hlava, naše pokožka je suchá a vypadá nezdravě nebo máme problémy s výkyvy krevního tlaku. Už při 5% dehydrataci hrozí našemu organismu přehřátí, kolaps krevního oběhu a šok.
DODRŽOVÁNÍ PITNÉHO REŽIMU MÁ VÝZNAM I PRO NAŠE VRÁSKY A HMOTNOST
Voda působí v našem těle jako přepravce živin, "mazivo" pro klouby a vnitřní orgány, reguluje tělesnou teplotu, poskytuje strukturu buňkám, tkáním a přispívá ke správnému průběhu chemických a metabolických reakcí. Voda představuje polovinu až tři čtvrtiny hmotnosti lidského těla a její obsah se mění v závislosti na věku. Přibližně 40 % tohoto obsahu se nachází uvnitř buněk, zbytek v mimobuněčném prostoru. Nejvyšší obsah vody je v mozku, nejnižší v zubech, kostech a tukové tkáni.
Nedostatek vody v organismu způsobuje poruchy trávení, bolest hlavy, ukládání tuků, podrážděnost, slabost, únavu až závratě. Nedostatek tekutin je příčinou i pro zvýšenou tvorbu vrásek na kůži, ochabování svalstva a vede ke zvyšování hmotnosti. Tělo si totiž vodu zadržuje na "horší časy", čímž dochází ke zvětšování buněk a konečném důsledku vede k nadváze. Dodržování pitného režimu pomáhá při hubnutí, protože se zlepšuje trávení díky urychlení metabolických procesů v organismu. Tělo vodu nezadržuje a tím se postupně zbavuje odpadových látek a toxinů.
Náš tip: Začněte hned ráno a nastartujte tělo sklenicí čisté pitné vody, která zmobilizuje procesy látkové přeměny v organismu.
Tak jako ve všem v našich životech, je třeba hledat tu správnou míru i co se pitného režimu týče. Stejně škodlivé pro naše zdraví může být i nadměrný přísun tekutin, který zatěžuje ledviny a srdce. Odborně se pravidelné nadměrné přijímání vody volá aquaholismus.
KDY A KOLIK TEKUTIN VYPÍT?
Nejdoporučovanějším pravidlem je pít vodu dříve, než se dostaví pocit žízně, a pravidelně v průběhu celého dne mezi hlavními denními jídly. Zejména během léta je vhodné mít láhev s tekutinami stále při sobě. Pití vody během jídla se nedoporučuje. Při správném dodržení pitného režimu bychom neměli pocítit žízeň. Pokud si na konci hektického dne vzpomenete, že jste vypili málo vody a chcete to dohnat, měli byste vědět, že nárazové pití je neefektivní a zbytečně zatěžuje organismus.
Počet litrů vody, které bychom měli přijmout do našeho těla, aby během dne správně fungovalo, závisí na tom, zda máme zvýšenou fyzickou i psychickou aktivitu, ale i na tom jaké je počasí, jaký je náš zdravotní stav, váha či věk. Užitečným pomocníkem při zjištění správného pitného režimu je barva moči, která by měla být v ideálním případě co nejsvětlejší. Obecně platí, že bychom měli denně přijmout 1,5 až 3 litry tekutin. Zpravidla se počítá s objemem 20 až 40 ml tekutin na 1 kg hmotnosti člověka. Do celkového objemu přijatých tekutin se nezapočítává mléko, káva, pivo, ani voda zkonzumována ve formě polévek. Děti a starší lidé mají vyšší tendenci k dehydrataci z důvodu snížené schopnosti pociťovat žízeň.
PITNÝ REŽIM NENÍ JEN O TOM KOLIK VYPIJEME, ALE I CO VYPIJEME
Bez omezení se doporučuje pít kvalitní pitná voda, která je svým složením ideální tekutinou pro zdravý pitný režim, nekalorické nápoje jako pramenité stolní vody, případně slabě mineralizované vody s vyváženým obsahem minerálů, neslazené bylinkové a ovocné čaje. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí, že důležitý je příjem vody prostřednictvím nápojů (80 %), vodou obsaženou v potravinách obvykle nedosáhneme více než 20 % denního příjmu tekutin.
V ideálním případě by měla mít voda pokojovou teplotu nebo být jen mírně chladná. Pocit ochlazení a osvěžení s ledovou vodou s kostkami ledu trvá jen krátce, voda se rychle odpaří, v závěru nám může být ještě tepleji.
Zdroje:
https://www.bvsas.sk/files/o-vode/voda-nasom-zivote/letaky/bvs_letak-pitnyrezim.pdf
http://www.ruvzvk.sk/pitny_rezim.html
https://www.cistavoda.sk/blog/preco-je-pitny-rezim-dolezity/
https://www.zdravie.sk/clanok/32232/pitny-rezim
https://www.tvojezdravie.sk/spravny-pitny-rezim-pocas-leta-co-by-sme-mali-vediet-a-dodrziavat-/22044
https://style.hnonline.sk/gastro/1007323-pozor-na-pitny-rezim-aj-vela-vody-vas-moze-stat-zdravie