Dělení a značení základních druhů plastů:
PET 1
V této skupině nalezneme nejen PET láhve, ale i tzv. polyethylentereftaláty. Jedná se o termoplasty ze skupiny polyesterů. Dále sem patří různé fólie, sáčky, polyesterové oblečení…Tento materiál je ideální pro recyklaci. Pravděpodobnost, že PET1 plast správně vytřídíte a znovu se s ním setkáte, v podobě jiného výrobku je obrovská.
HDPE 2
Zkratka označuje polyethylen, plast s vysokou hustotou. Také ho řadíme mezi termoplasty. Rozšířenější a známější název je však mikroten.
Mikroten však není správný název plastu, nýbrž jen jeho obchodní značky. Kromě obalových fólií je jeho využití opravdu velmi široké – například z prostředí domácností můžeme zmínit kojenecké láhve, víčka od PET láhví, varné sáčky atd. Potkat se s ním ale můžeme i ve stavebnictví.
PVC 3
Takzvaný polyvinylchlorid, je jeden z nejrozšířenějších plastů na světě. Tento druh plastu doprovází mnoho obav, a to z důvodu uvolňování toxických látek.
Tento materiál jde lehce vyrobit, ale také snadno recyklovat. Jeho správné vytřídění je opravdu nezbytné. Bohužel často je k jeho likvidaci použito spalování, při kterém uniká do ovzduší velké množství nebezpečných látek.
LDPE4
Polyethylen je druh plastu, který je díky své nízké hustotě většinou základem igelitových tašek, umělohmotných košíků a přepravek na jídlo.
PP 5
Polypropylen je velmi populární v potravinářství, najdeme ho ale i v textilním průmyslu.
PS 6
Zřejmě každý zná slovo polystyren. Mnozí z nás si tento název většinou spojí s pěnovou, kuličkovou výplní pro zateplení. Polystyren, ale skrývá široké možnosti využití. Existuje několik podskupin, se kterými si nebudeme motat hlavu, vystačíme si pouze s tím, že na pikniku z něj budou s největší pravděpodobností vyrobeny jednorázové plastové kelímky a příbory. Polystyren je totiž pevný,ale zároveň také křehký materiál.
PS 7
Ostatní plasty v této skupině se schovávají všechny plasty, které nespadají do výše uvedených skupin, například polykarbonáty, polyuretan, epoxidy nebo polyamidy. Některé plasty jsou nebezpečné, kvůli uvolňování chemikálií a nedoporučují se znovu používat. V takovém případě je ideální jejich vytřídění do správného kontejneru.
Věděli jste že?
- Recyklační značka plastů se obvykle skládá ze dvou částí – písmenného a číselného kódu, obvykle jej ještě doplňuje grafický symbol. Písmenná část značky definuje zkratku oficiálního názvu plastu. Číselný kód pak označuje, z jakého materiálu je daný obal vyroben. Jako grafický symbol najdete u plastů často černý trojúhelník s plnými šipkami, který nám říká, že se jedná o obal určený k recyklaci.
- Plastový odpad lze dobře recyklovat. V podstatě každá forma plastu může po recyklaci sloužit k dalšímu účelu. Aby se tak dalo učinit, musí se správně vytřídit. Záleží tedy na přístupu každého z nás.
- Roku 1862 byla v Londýně pořádána průmyslová výstava. Pro laiky i odbornou veřejnost byla velmi zajímavá nová hmota, „látka tvrdá jako rohovina, ale ohebná jako kůže, která mohla být odlévána nebo lisována, barvena a řezána…“ Její vynálezce, Angličan Alexander Parkes za ni na výstavě obdržel bronzovou medaili. Toto dílo stvořené ze směsi chloroformu a ricinového oleje, dostalo jméno Parkesin. V roce 1866 zakládá Parkes Xylonite Company. On sám ani netušil, že svým parkesinem založil rodinu nespočetných nových hmot netušených vlastností, hmot oblíbených konstruktéry a nenáviděných ekology, které dnes říkáme plasty.